Vinařství v Evropě a ve světě

Albánie

Rozvoj vinohradnictví nastal po druhé světové válce a v současnosti se révy pěstuje na cca 22 000 hektarech. Klimatické podmínky jsou ve velké části příznivé, ale zajímavé jsou spíše půdní podmínky, které jsou v celé zemi velice rozdílné. V některých oblastech se révy vinná pěstuje na půdách lehkých a úrodných, jinde jsou půdy písečné, nebo těžké zvětralé a podle nadmořské výšky je oblast rozdělena na tři části. Do 400 m. n. m. jsou to modré stolní odrůdy a odrůdy na výrobu dezertních vín. Do 700 m. n. m. se pěstují také moštové odrůdy na výrobu bílého i červeného vína. Do 1000 m. n. m. jsou vysázeny odrůdy na výrobu bílých vín a také hrozny na sušení, tzv. rozinky. Mezi nejčastěji pěstované odrůdy patří Aligote, Chrupka, Čabaňská perla a Pinot. Pro výrobu hrozinek se pěstují odrůdy Sultania a Kišmiš červený a bílý. Většina produkce se z Albánie vyváží.

Austrálie

První australský vinohrad byl vysazen v roce 1788 na farmě Cove v Novém Jižním Walesu a vína mají velkou tradici a i když špičková vína tvoří jen malý podíl z obratu, je z čeho vybírat. Malé firmy se také prudce rozvíjejí pod tlakem konkurence a přispívají do skupiny kvalitních vín.Stále se zvyšuje výsadba nových vinic na nových pozemcích nebo se obnovují vinice v tradičních polohách. Jihovýchodní Austrálie od Adelaidy až po Sydney začíná vypadat jako jedna velká vinařská oblast. To samé lze očekávat na jihozápadě.Co se týče odrůd, základ tvoří světoznámé francouzské odrůdy. Jedinou původní odrůdou je Tarrango, které dává lehká a svěží vína. Australskou zvláštností je cuvé GSM, jenž se skládá z Grenache, Syrahu a Mourvédru. V Austrálii jsou vinice ve všech pěti státech, ale většina se jich nachází na půlkruhovitém pásu, který se táhne ze Sydney v novém Jižním Walesu až po Adelaide v Jižní Austrálii.

Nový jižní Wales – velká vinařská oblast, která byla v polovině minulého století nejvýznačnější oblastí Austrálie. Nyní její význam poněkud upadá, ale stále se zde produkují velká množství kvalitního vína. Oblast leží na jih od Canberry a sahá až na sever od Sydney a Newcastlu. Dříve se v této oblasti pěstoval z modrých odrůd jen Shiraz (Syrah), který dával silná, tělnatá vína se specifickou „vůní zpoceného sedla“. Toto specifikum má zdejší Shiraz i nadále i když původní silná vůně se značně zjemnila. Z bílých odrůd je zde nejčastější Sémillon, který se zde nazývá Hunter Riesling a dává bohatá, kulatá, medová vína, často s dubovou příchutí.
Tasmánie – je to ostrov ležící jižně od Nového Jižního Walesu. Podmínky jsou zde spíše drsnější, ale daří se zde aromatickým odrůdám. Od roku 1986 je název vína Tasmania uznán apelačním zákonem, tudíž se nesmí objevit na jiných vínech, než z tohoto ostrova.
Viktorie – Stát Viktorie leží na jihovýchodě Austrálie a má správní centrum Melbourne. Réva se zde začala pěstovat v polovině 19. století, kdy skupina švýcarských přistěhovalců položila základy zdejšího vinařského průmyslu. Vzhled k velké rozloze státu se místní klimatické podmínky značně liší.
Jižní Austrálie – je nejdůležitější vinařská oblast v zemi. Zaujímá 60% veškeré produkce. Nejvýznamnější je město Adelaide, kde se s pěstováním révy začínalo a také odtud pochází nejlepší a nejdražší víno celé Austrálie – Grange Hermitage.
Západní Austrálie, Queensland – jsou velké oblasti, ale nijak důležité a špičková vína zde téměř nevyrábí.

Belgie

Nepatří mezi vinohradnické země a v současné době se réva vinná pěstuje asi na 400 hektarech. Spotřeba vína v Belgii je dnes 21,5 litru na osobu – tedy více než u nás. Místní víno v ní svým objemem hraje jen nepatrnou roli a většina vín se tedy do Belgie dováží. Pěstování a zpracování révy je upraveno různými zákony, přičemž se využívá obdoba francouzského apelačního systému (vin de table – vin de pays – VDQS – AOC). Nejvyšší statut AOC dnes nesou oblasti Hageland a Haspengauw.

Bulharsko

Na území Bulharska se vinná réva pěstuje už od antických dob. Podle Plinia bylo pěstování vinné révy zavedeno králem Eumolpem, který byl původem Thrák. Bulharsko ročně vyprodukuje více než 1 000 000 tun hroznů a 4 000 000 hektolitrů vína, přičemž spotřeba na osobu je kolem 21 litrů. Bulharské vinařské oblasti jsou rozděleny do pěti hlavních oblastí: Podunajská nížina – severní vinařská oblast, Pobřeží Černého moře – východní vinařská oblast, Údolí růží – sub balkánská vinařská oblast, Thrácká nížina – jižní vinařská oblast, Údolí řeky Strumy – jihozápadní vinařská oblast. Zvláštní pozornost je dnes věnována tradičním místním odrůdám, jakými jsou modré odrůdy MavrudMelnikGamzaPamidŠipka, Cabernet a bílé odrůdy Dimiat, MisketGrozenHemus a Balgarsko Slnce. Z dezertních vín například Varna, Bisser, Hebros, Rubín, Burgas, Kagor a Čipran, z perlivých vín je to Perla či Iskra.

Francie

Pěstování révy a výrobu vína přinesli do Galie Římané. V roce 1983 bylo ve Francii kolem 1 100 000 hektarů vinic a produkovala 68 000 000 hektolitrů vína. Roční spotřeba vína byla v sedmdesátých letech 121 litrů na osobu a dle statistik v roce 1983 již „jen“ 85 litrů. Ve středověku se produkce soustředila do okolí klášterů, neboť mniši víno potřebovali během mše. V polovině 19. Století byla z USA do Francie zavlečena fyloxera. Tito škůdci (jedná se o malou mšičku révokaznou) napadali kořeny révy a zdecimovali více než 60% veškerých francouzských vinic. Od té doby musejí být všechny evropské odrůdy roubovány na odolné podnože z Kalifornie.

francouzská vína

Ve Francii existují desítky vinařských oblastí, ale těmi nejvýznamnějšími jsou:
oblast Alsasko – rozkládá se od Strassbourgu po Thann a produkuje vína Chasselas, Cleoner, Vaner, Pinot Gris a další.
oblast Bordeaux – leží na dolním toku řek Garonne a Dordogne až po ústí řeky Gironde. Z místních bílých vín jsou nejznámější Côte de Bordeaux, Graves, Haut Benauge, St. Malaire a z červených vín Côte de Castillon, Médoc, Haut-Médoc, St. Julien a další.
oblast Burgundsko – se rozprostírá od Dijonu až po Lion. K nejznámějším vínům bez pochyby patří: Chablis, Chambertin, Saint Georges, Corton, Rully, Beaujolais.
oblast Champagne – se rozkládá východně od Paříže a pěstují se zde odrůdy Rulandské bílé a modré, Gamay ze kterých se vyrábí proslulé šampaňské.
oblast Languedoc – leží na jihu u pobřeží Středozemního moře a pocházejí odtud dezertní vína Côte de Haut-Roussillon, Côte d´Agly, Banyuls a jiné.
oblast Côte du Rhône – je mezi Lionem a Avignonem a dává známá červená vína Côte Rôtie, Hermitage.
oblast Provence – leží mezi Marseille a Toulonem a je známa výrobou kvalitních růžových a červených vín.
Vinice ostrova Korsiky – jsou situovány hlavně na pobřeží a zaujímají plochu asi 30 000 hektarů. Pěstují se zde odrůdy Abatico, Trebiano, a jiné. Z vín jsou nejznámější Cabri a Malvoisie. S výjimkou alsaských se pro označení vína nepoužívá jméno odrůdy, ale vinice, ze které pochází. Označení AOC (Appellation d´Origine Controlée) se uděluje vínům, u nichž postup pěstování a výroby splňuje přísně stanovená kritéria.

Chile

Začátky pěstování vinné révy v Chile spadají do 16. století, kdy do země přišli španělští kolonizátoři. Mniši, kteří přišli s vojáky, začali obracet zdejší obyvatele na křesťanskou víru. Pro bohoslužby potřebovali víno a proto založili první vinice. O další rozšíření se zasloužili v 19. století přistěhovalci z Evropy.

Mezi nimi přišel v roce 1874 do Centrálního údolí Don de Rojas y Salamanca a založil zde vinařský podnik Tarapaca. Přivezl z Francie sadbový materiál – zejména odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon blanc a Chardonnay. Tento dovoz se šťastnou náhodou uskutečnil ještě před tím, než Francii zachvátila fyloxera. Tak se stalo, že Chile je prakticky jedinou zemí na světě, kde ušlechtilé odrůdy nejsou roubovány na americké podnože, ale všechny jsou pravokořenné. Od zavlečení révokazové nákazy zachránila Chile jeho poloha a špatná přístupnost území. Zda je pro víno lepší, když pochází z pravokořenné révy, o tom se přou bezvýsledně vinaři již dlouhou dobu. Jedno je však jisté – pravokořenná réva má značně delší životnost, výjimkou nejsou ani keře sto let staré.

Chilské vinařství se rozděluje do tří základní oblastí: severní, centrální a jižní. Na severu a jihu se pěstují spíše základní vína, což neznamená, že špatná. Nejlepší vína lze nalézt v centrální části, jenž zahrnuje údolí Maipo, Rapel, Curico a Maule. V těchto místech se vyrábějí vína, jenž snesou celosvětové srovnání. Apelační systém není v Chile zaveden, ale na etiketách renomovaných firem je vždy uvedena oblast původu.

Většinou se vyrábějí čistě odrůdová vína, jenž jsou rozdělena do čtyř kategorií, podle španělského vzoru:
běžná vína
vína s označením „Reserva“ – musí ležet nejméně 6 měsíců v barikových sudech
vína s označením „Gran reserva“ – musí ležet v barikových sudech mimimálně 12 měsíců
výběrová vína „Gran reserva“ – ve speciálních atypických lahvích, které leží v barikových sudech 15 i více měsíců.

Chorvatsko

Vinohradnické oblasti v Chorvatsku se rozdělují na dvě hlavní části, část kontinentální a přímořskou. Každá z těchto oblastí má odlišné geologické, klimatické i půdní podmínky a odlišnosti.

Oblast kontinentální

V oblasti kontinentálního Chorvatska se réva vinná pěstuje již od středověku. Počátky pěstování révy jsou spojeny s císařem Augustem Oktaviánem 63.-14. př.n.l. Rychlému rozvoji vinohradnictví v této oblasti dochází i díky šíření křesťanství. To platí zejména pro období středověku, kde má víno a samotná réva obrovský hospodářský význam.

Oblast se dělí na 7 regionů:

  • PodunavljeTato podoblast se skládá z částí Erdut, Simia a Baranja a rozloha vinic činí téměř 2800 hektarů. Vinohrady v této oblasti utrpěly velké ztráty během občanské válka v letech 1991 až 95. K obnově a rozvoji vinic dochází po roce 1997. Nejčastěji pěstovanými bílými odrůdami v této oblast jsou Graševina, Traminac, Pinot bijeli, rizling rajnski, chardonnay, sauvignon, Muškat Ottonel a z modrých odrůd Cabernet Franc, Frankovka, Merlot crni, Pinot crni.
  • SlavonieSlavonie je největší vinohradnickou oblastí v Chorvatsku a vinohrady v okolí měst Džakovo, Kutjevo, Slavonski Brod. Vinařství z této oblasti vyrábějí vína bílá, červená i růžová, která jsou známá i za hranicemi HR. Vinohradnictví i vinařství má v této podoblasti dlouhou tradici.Nejznámějším vínem této oblasti je Graševina – Ryzlik rýnský. Dále se pak pěstuje Chardonnay, Silvanac zeleni, Pinot bijeli a Frankovka. V oblasti kolem Kutjeva je větší množství větších vinařství s velmi kvalitní produkcí vín.
  • MoslavinaJižní svahy nad Moslavinou poskytují ideální podmínky pro pěstování révy. O rozvoj vinohradnictví a vinařství v tomot regionu se stará Asociace pěstitelů a vinařů Moslavina. Z odrůd je nejvíce zastoupena odrůda Moslavac – Furmint, Graševina, Pinot bijeli, Semillon.
  • Prigorje – BilogoraPodoblast Prigorje zahrnuje šest vinohradů s rozlohou téměř 8000 ha. Nachází se v okolí měst Dugo Selo, Zagreb. Nejpěstovanější odrůdou tohoto regionu je Graševina.
  • PokupljePokuplje je nejmenší vinohradnickou podoblastí s necelými 2000 ha. Z tohoto regionu pochází autochtonní odrůda Petrinjska ranina.
  • PlešivicaPodoblast Plešivica se nachází na jižních svazích v okolí měst Plešivica, Okić, Samobor. První zmínka o vinicích v tomto regionu pochází z roku 1370. I tato podoblast je především oblastí bílých vín.
  • Zagorje – MeđimurjeNejvětší část vinohradů v podoblasti Zagorje – Međimurje se nachází v kopcovitém terénu. Oblast je vyhlášená pěstováním starých bílých odrůd jako je BelinaLipovina, Plavec žuti a další. Tyto odrůdy jsou většinou zpracovávány malovinaři pro jejich vlastní potřebu.Vína z této oblasti jsou lehká, s dostatečným obsahem kyselin. Z klasických odrůd jsou nejvíce pěstovány Graševina, Silvanac, Traminac, Pinot bijeli, Muškat Ottonel. Z červených odrůd se pěstují Frankovka a Portugizac, ale pouze okrajově.

Oblast přímořská

  • Oblast zahrnuje především ostrovy, přilehlé pobřežní se dělí na 5 regionů:1) Istra
  • 2) Hrvatsko primorjeHrvatsko primorje zahrnuje oblast Kvarnerských ostrovů, ostrovy Rab a Pag.
  • 3) Sjeverna DalmacijaPodoblast Severní Dalmácie má přibližně 3600 hektarů vinic rozdělených do osmi tratí. Jedná se o Zadar – Benkovac, Biograd, Benkovac Stankovci, Promina, Pirovac, Knin, Drnis, Šibenik, Primošten.
  • 4) Dalmatinska zagoraPodoblast Dalmatinska zagora má asi 2000 hektarů vinic, které jsou rozděleny jsou do tří tratí Imotski, Vrgorac a nejmenší Sinj Vrlika. Kromě tradičních odrůd této oblasti jako je Ninčušu, Debit, Trnjak, z kterých si vyrábí vína sami malovinaři se pěstuje Kujundžuša, která dává lehká a svěží vína.
  • 5) Srednja i južna DalmacijaPodregion střední a jižní Dalmácie zahrnuje největší počet vinohradů z celé Dalmácie. Jedná se o vinice na ostrovech Mljet, Korčula, Lastovo, Vis, Hvar, Brač a Šolta a pět vinohradů na pevnině Kaštela – Trogir, Split – Omiš – Makarska, Neretva, Konavle a poloostrov Pelješac.Hlavní pěstovanou odrůdou je autochtonní Plavac mali, odrůda ze které je vyráběno světoznámé víno Ivan Dolac, ale i Pelješ, Dingač. Z nejčastěji pěstovaných bílých odrůd se zde pěstuje Pošip, Bogdanušu.

Itálie


Itálie byla odedávna zemí oliv a vína. Vinařství v Itálii má tradici 4000 let a svědčí o tom nalezené důkazy na ostrově Sicílie z roku 2000 let př. n. l. Italská vinařství zahrnují čtvrtinu světové produkce výroby vín a tím je Itálie jedním z největších světových producentů vína. Celková plocha vinic je asi 1 milion hektarů a roční produkce je asi 79 milionů hektolitrů vína a v Itálii se pěstuje neskutečné množství různých odrůd, v literatuře se jich uvádí na 2 000. Zákon na ochranu kontrolovaných označení původu vznikl až v r. 1963 a platí ve svých základních rysech dodnes.

Rozdělil výrobu vína v souladu s evropskou normou do dvou tříd: stolní vína (vini di tavola) a jakostní známková vína neboli vína DOC (Denominazione di origine controlatta), která od této chvíle podléhala přesným ustanovením, pokud jde o odrůdové složení, původ hroznů, ale i přípravu vína a jeho další vývoj. Spolu s toskánským bílým vínem Vernaccia di San Gimignano byl tři roky po schválení zákona vypracován výrobní statut první oblasti DOC. V následujících desetiletích vzniklo více než tři sta dalších takových oblastí s označením DOC. Pro italský vinařský průmysl měly nezastupitelnou úlohu při dobývání mezinárodních trhů.

Se vzrůstajícím počtem oblastí s označením DOC však narůstala kritika nedostačujících možností pro rozlišování kvality mezi jednotlivými označeními původu. Vysoce hodnotné apelace se dostaly na úroveň nejjednodušších masově vyráběných vín, zatímco na trhu se dávno vytvořily i cenově výrazné rozdíly. Počátkem 80. let byl proto stanoven další stupeň na špici pyramidy kvality, tzv. kontrolovaná a garantovaná známková jakostní vína (Denominazione di Origine Controllata e Garantita, DOCG). Pro tato vína platily přísnější výrobní předpisy, nižší maximální výnosy a delší doba vyzrávání.

Hlavní vinařské oblasti Itálie jsou: Friuli-Venezia Giulia, Trentino-Alto Adige, Lombardia, Valle d´Aosta, Piemonte, Veneto, Liguria, Emilia Romagna, Toscana, Marche, Umbria, Lazio, Abruzzo, Sardegna, Molise, Campania, Puglia, Basilicata, Calabria a Sicilia. K nejznámějším bílým italským vínům patří Nobile di Montepulciano, Barolo, Chianti bianco, Soave, Prosseco a z červených vín Barbaresco, Grinolino a jiné. Z vermutů jsou známé Cinzano, Gancia a Martini a liší se od sebe jen specifickými chuťovými vlastnostmi podle bylinných přísad.

Jihoafrická republika

Jižní Afrika je dnes módní vinařskou zemí, vzrůstá věhlas místních vín a také vzrůstá počet vinic, které se nově vysazují nebo rekultivují. V současné době má Jižní Afrika přes 100 000 hektarů vinic – přes 50% je osázeno bílými odrůdami, zbytek pak červenými a řadí se na 9. místo v celosvětové produkci vín.

Tradici výroby začali v sedmnáctém století holandští usedlíci – v roce 1659 zakladatel Cape Townu Jan Van Riebeeck vyrobil první víno, které neslo název „Jižní Afrika“. Jižní Afrika má trochu více vinic než Austálie, která ji na konci 20.století rychle doháněla. Ale jen část jihoafrické úrody hroznů je prodávána jako víno, zbytek je méně hodnotná surovina, určená buď na destilaci, nebo na koncentrát hroznové šťávy (Jižní Afrika je největším světovým výrobcem koncentrátu). Podíl prodávaný jako víno se zvyšuje, ale v roce 1999 byl stále menší než dvě třetiny. Většina veškerého vinařství v J.A.R. je soustředěna okolí Kapského Města.


Nejvýznamnějšími oblastmi jsou Stellenbosch (asi nejprestižnější region, sídlí zde nejslavnější vinařství) , PaarlConstantia (zde byly vysázeny historicky první vinice), Robertson, Swartland, Worcester, Durbanville a Tulbagh. Mezi hlavní pěstované odrůdy patří: Chenin Blanc, Souvignon Blanc, Cabernet Sauvignon, Shiraz, Pinot Noir a Pinotage – typická místní odrůda, na kterou jsou jihoafričtí vinaři právem hrdí.

Lichtenštejnsko

Je sice jeden z nejmenších států Evropy, ale vinařství zde má dlouholetou tradici a zdejší bílá vína jsou odborníky po celém světě považována za velice kvalitní. Nedaleko městečka Balez stojí středověký hrad Gutenberg a na jeho úpatí se rozprostírají terasovité vinice.

Lucembursko


Malá velká země skrývá vysoce ceněná vína. I přes pouhých 1342 hektarů vinic se Lucembursko může pochlubit skutečně dlouhou historií vinařství, jak dokazují vykopávky s vinnou tematikou z břehů Mosely z 5. století před Kr. Velká část viničních tratí je situována na strmých stráních kolmo k řece Mosely. V této velmi malé oblasti můžeme rozdělit vinařství do dvou kantonů.

Na severu Grevenmacher, který se vyznačuje zejména silně vápenitou půdou, a na jihu Remich, kde se půda skládá především z nejrůznějších hlinitých slínů. V Lucemburském vinařství dominuje odrůda zvaná Rivaner. Jedná se o odrůdu, která byla vyšlechtěna křížením odrůd Ryzlinku a Gutedelu. V podstatě se však jedná o Müller Thurgau.

Za specialitu místní produkce se považuje odrůda Auxerrois. Auxerrois je často pro své nejisté a malé výnosy zatracována, ale je po právu označována za specialitu lucemburského vinařství. Zdejší vinaři jí zpravidla upřednostňují před Pinot Gris i před Pinot Blanc.

Maďarsko

Stejně jako u nás, i maďarské vinařství trpělo dlouhou dobu totalitním režimem a dříve obdivovaná vína díky mizerné kvalitě ztratila na své reputaci. Avšak díky experimentům se smíšenou ekonomikou již za vlády komunismu proběhla privatizace po roce 1989 bez vážných sociálních otřesů a bylo podstatně snadnější přitáhnout zahraniční investory, kteří pozvedli úroveň místních vín. První oblastí, která se stala cílem investic, byla Tokaj, proslavená svými sladkými bílými víny. Dnes má Maďarsko celkem 93.000 hektarů vinic, rozdělených do 22 vinařských regionů.

  • ÁSZÁR / NESZMÉLY – Tento region se nalézá u slovenských hranic jižně od Dunaje. BADACSONY – Vinice se rozprostírají na levé části severního břehu jezera Balaton. Díky vulkanickému podloží, vnitrozemskému mikroklimatu a jezeru, ve kterém se odráží sluneční paprsky, má tento region nejlepší předpoklady pro produkci plných, extraktivních bílých vín s pěknou kyselinou.
  • BALATONFÜRED / CSOPAK – Navazuje na region Badacsony a zabírá pravou část severního břehu jezera. Podloží je typické výskytem červeného pískovce.strong>BALATON / FELVIDÉK – Tento hornatý a na půdní typy bohatý region obklopuje region Badascony a pěstování révy zde má tradici již 2000 let.
  • BÜKKALJA – Nalézá se na severu země mezi regiony Eger a Tokaj-Hegyalja. Vinařství zde časem ztratilo svoji samostatnost a vyprodukované hrozny jsou převážně zpracovávány velkými vinařskými závody jiných regionů, jako jsou Hungarovin a Egervin.
  • CSONGRÁD – Tento region, jeden z nejteplejších, se rozkládá na jihu země na pravém břehu spodního toku řeky Tisza. Podloží je tvořeno převážně písky a produkují se zde spíše stolní vína s nízkým obsahem kyselin.
  • DÉL / BALATON – Region se rozprostírá na jižním břehu jezera a zdejší podloží obsahuje velmi pestrou skladbu hornin, minerálů a naplavenin.
  • EGER – Severně situovaný lázeňský region, proslavený vínem Egri Bikavér (Býčí krev), jehož název se váže k roku 1552, kdy bylo město obléháno Turky. Před rozhodující bitvou se obránci posilnili červeným vínem, které jim stékalo po vousech. Turci, domnívajíc se, že obránci získali svou sílu pitím býčí krve, se dali na útěk. Díky snaze některých vinařů se může jednat o velmi komplexní, ohnivé, kořenité víno postavené převážně na odrůdě Kékfrankos. Podloží regionu je tvořeno převážně vápencem a lávovými vyvřelinami.
  • ETYEK / BUDA – Rozkládá se západně od Budapešti a jeho minerální podloží dává vínům příjemnou suchost a svěžest.
  • HAJÓS / BAJA – Díky písčitému podloží, teplému klimatu, bohaté spodní vodě a v neposlední řadě i dobrým vinařům se v tomto jižním regionu daří produkovat zajímavá vína z bílých odrůd.
  • KUNSÁG – Jedná se o největší vinařský region Maďarska a díky specifické suché písčité půdě, která zabránila zničení vinic Phylloxerou, se tu nalézají staré pravokořenné keře. Léta jsou zde horká, slunná a zimy suché a studené.
  • MÁTRAALJA – Navazuje jižně na region Eger a na polohách s vulkanickým podložím se nalézají vinice první třídy. Vína zde jsou tělnatá, aromatická, s dobrou kyselinou i alkoholem, občas i se zbytkovým cukrem.
  • MECSEKALJA – Jižní region, jehož vinice jsou chráněny pohořím proti severním větrům. Podloží je zde převážně tvořeno vápencem a červeným pískem.
  • PANNONHALMA / SOKORÓALJA – Tento region se nachází severozápadně od Móru, má chladnější klima, jílovopísčité podloží a je jedním z nejmenších v zemi.
  • SOMLÓ – Rozkládá se v nížině chráněné pohořím, severozápadně od Balatonu a je nejmenším vinařským regionem. Podloží je jílovo-písčité s vulkanickými usazeninami.
  • SOPRON – Nalézá se na severozápadě hranic s Rakouskem na východním úbočí Alp. Podloží je pestré a v podstatě totožné s rakouským Burgenland.
  • SZEKSZÁRD – Rozkládá se na jihu na viničních horách mezi regiony Mecsekalja a Tolna. Půda je zde písčito-křemičitá s vápencovými naplaveninami.
  • TOKAJ / HEGYALJA – Je to nejsevernější a nejslavnější vinařský region Maďarska s více než 1000 let starou historií. Klima a půdní složení jsou vcelku totožné s regionem Mátraalja. Slavná dezertní vína se tu vyrábějí z odrůd Furmint, Hárslevelü a Sárga Muskotály (Muškát žlutý). TOLNA – Tento region s jílovo-písčitým podložím se nalézá jihovýchodně od Balatonu.
  • VILLÁNY / SIKLÓS – Nejjižnější vinařský region se může pochlubit patrně nejlepšími červenými víny Maďarska, schopnými delšího vyzrávání. Vinice se rozprostírají na svazích vápencového pohoří.
  • BALATON / MELLÉKE – Mladý vinařský region západně od Balatonu. Na písčitém podloží se tu daří převážně bílým odrůdám. Typické maďarské odrůdy jsou – Aranysárfehér, Ezerjó, Furmint, Harslevelu, Juhfark, Kadarka, Kékoportó, Kekfrankos, Kéknyelü, Kiralyleányka, Kövidinka, Olaszrizling nebo Szürkebarát.
  • Tokaj Aszu – asi nejznámější pojem maďarského vinařství. Vína jsou připravovaná z hroznů vinné révy, které jsou napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Tato ušlechtilá plíseň obalí hrozny, zbavuje je vody a dodává vínu specifickou chuť. Značení na etiketě (3 – 6 puten) odpovídá počtu přidaných puten (jedna putna = cca 25 kg) botrytických hroznů, do sudu o obsahu 140 l. Výroba je známá od roku 1606.

Malta

Málokdo si při vyslovení jména Malta vybaví právě víno. Tento malý ostrovní stát o rozloze 316 kilometrů čtverečních je jednou z mnoha zemí, které si na vinařské mapě světa zatím hledají místo. Přesto, nebo možná právě proto, si Malta pozornost rozhodně zaslouží. Malé regiony a jejich unikátní terroir rájem pro každého, kdo hledá nevšední zážitky a nové poznatky.

Počasí na Maltě je typicky středozemní, velmi horká léta (teploty běžně okolo 35 °C) a krátká, deštivá zima. Zimní teploty přes den neklesají pod 10 °C a ty noční pod nulu. Roční srážky se drží na úrovni 600 mm. Oficiální rozloha vinic je zhruba 400 ha vinic, ale odhady vinařů po masivní výsadbě v posledních letech se pohybují spíše mezi 600 – 700 ha. Historie vinařství na Maltě se datuje do doby 800 let př. n. l., kdy ostrov osídlili Féničané. Rozkvět pokračoval i po obsazení ostrova Římany v roce 218 př. n. l. až do zhruba 9 století n. l., počátku staletí trvajících nepokojů, kdy réva postupně mizela.

Vinařství se zde rozvíjelo až do konce století osmnáctého, kdy zemi převzala Británie. Každým rokem přibývá několik desítek hektarů. Od malých a špatně udržovaných rodinných vinic doslova kapesní velikosti s především lokálními odrůdami, až po špičkově udržované pozemky s perfektním vedením keřů a umělým zavlažováním. Na Maltě lze nalézt minimálně čtyři původní a unikátní odrůdy, u dalších momentálně probíhají testy DNA a porovnávání s databázemi odrůd v Itálii a dalších zemích. Na zhruba 200 ha se pěstují bílé odrůdy Girgentina a Gennarua, společně s modrými Gellewza a Mammolo.

Především bílé odrůdy trpí nižší cukernatostí a jsou vhodná spíše do cuvée nebo jako hrozny stolní. Modrá Gellewza je na tom přeci jen o něco lépe, přesto ji lze nalézt opět spíše v cuvée či v doslazovaných perlivých vínech (Gellewza Frizzante). Některé tyto odrůdy se také pěstují na přilehlých ostrovech Gozo a Comino a vína z těchto ostrovů jsou velice ceněna.

Německo

Německo je zemí převážně bílých vín. Místní klimatické podmínky nabízejí velmi chladné prostředí, což dává vzniknout velmi jemným a charakteristickým vínům. Na tomto území začali pěstovat révu již před dvěma tisíciletími Římané. Kolébkou německého vinařství je údolí Rýna a Mosely. Jedná se o jednu z nejsevernějších vinařských oblastí Evropy. Dnes mají ve vinařském světě některá německá vína pro svoji jedinečnost a nenapodobitelnost ten nejlepší zvuk. Vynikají rovnováhou cukru a kyseliny a menším obsahem alkoholu.

V Německu se pěstuje vinná réva ve 13 regionech, rozlohou vinic je na prvním místě Porýní-Hesensko, následuje Pfalc, Baden, Württembersko, Mosela a další. Německé vinařské zákony byly a jsou jedny z nejpřísnějších. Poslední úprava je z roku 1971 a stanovuje vinařské oblasti pro stolní vína, oblasti pro selská vína a oblasti pro značková vína , minimální stupně cukernatosti moštů pro výrobu jednotlivých druhů vín (v Německu se pro měření cukernatosti používají metodu °Oechsle, což je systém, který porovnává specifickou hmotnost vody s hmotností moštu. Pokud je specifická hmotnost vody 1000, má-li mošt hmotnost 1100 má 100 °Oe, jeden °Oe odpovídá asi 2,2 – 2,3 g cukru v litru moštu). Základním kamenem německého vinařského zákona je obsah cukru v hroznech. Vinařský zákon se zabývá i sekty a k podstatným změnám v roce 1986. Do té doby se v Německu vyráběla velká množství šumivých vín Charmantovou metodou kvašením v tancích.

Hrozny, mošty nebo vína na jejich výrobu se většinou dovážela z Francie nebo Itálie a protože finální výroba probíhala v Německu nazývaly se Deutscher Sekt. To bylo v rozporu s usnesením EHS o označování původu a proto od 1.9.1986 smí tento název nést pouze sekt, vyrobený z hroznů, které byly vypěstovány v Německu.

Mimo tento nejběžnější sekt se ještě vyrábí dva druhy sektů – Deutscher Sekt Bestimmter Anbaugebiete, který se vyrábí z vín z jedné oblasti a Deutscher Qualitatsschaumwein bA, který se vyrábí výhradně z hroznů vypěstovaných v jednom vinařském celku. Zákon zredukoval původních asi 20 000 názvů vinohradů na cca 3 000, minimální výměra pojmenované viniční trati byla zvětšena na 5 ha. Vinařské oblasti nevznikly samoúčelným správním opatřením, ale jsou to typické, tradiční vinařské celky, které dávají vínům z té které oblasti určitý charakter. V každé oblasti jsou vinařské obvody – Bereiche, v nich jsou Grosslage (větší celky, kterých je v Německu 161) a ty jsou složeny z Einzellage (viniční trati).

vinařství v Německu

Vinařské oblasti jsou rozděleny takto:
oblasti stolních vín – Rhein-Mosel, Bayern, Neckar a Oberrhein
oblasti selských vín – Ahrtaler,- Starkenburger-, Rheinburger-, Nahegauer-, Altrheingauer-, Rhenischer-, Pfalzer Landwein, Landwein der Mosel, Landwein de Saar, Frankischer-, Regensburger-, Bayerischer-, Schwabischer-, Saudbadischer- a Unterbadischer Landwein.
oblasti jakostních vín – Ahr, Mettelrehein, Rheingau, Nahe, Mosel-Saar-Ruwer, Rheinhessen, Hessische-Bergstrasse, Franken, Saale-Unstrut, Sachsen, Wurttemberg, Phalz a Baden.

Vinařské oblasti Německa, kde se vyrábějí jakostní vína

  • Ahr: Je jedna z nejmenších vinařských oblastí. Leží jižně od Bonnu u města Bad Neunahr – Ahrweiler. Vinice jsou rozmístěny na svazích údolí řeky Ahr. Podnebí je mírné, vinice jsou před studenými větry chráněny kopci Hohe Eifel. Je zde 520 ha vinic, které jsou rozděleny mezi řadu vinařů. Na 60 % vinic rostou modré odrůdy Spatburgunder a Portugieser, 40 % bílými odrůdami Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Červená vína jsou mírně nasládlá, s ovocnou chutí a bílá vína jsou svěží, s jemnou kyselinou.
  • Mittelrhein – Střední Porýní: Oblast leží v údolí Rýna mezi Bonnem a Bingenem. Vinice jsou na strmých úbočích údolí Rýna. Práce na vinicích jsou vzhledem k příkrým svahům náročné na ruční práci a většina pěstitelů tak obdělává jen malé plochy. Celková plocha vinic je 662 ha a z 98 % jsou osázeny bílými odrůdami Riesling, Müller Thurgau a Kerner. Riesling je elegantní víno s pikantními kyselinami, ovocnou chutí. Muller Thurgau a Kerner jsou jemnější.
  • Rheingau: Tato oblast leží na březích řek Rýn a Mohan na svazích hory Taunus. Vinice jsou na jižních svazích v nadmořské výšce 100 – 300 m. Vinná réva je vysázena na 3 288 hektarech a nejvíce je vysázen Ryzlink, z ostatních bílých odrůd Kerner a Sylvánské zelené. Oblast je pro německé vinařství historická. Zde byla vyrobena první vína typu Beerenauslese a Trockenbeerenauslese. Ryzlink z Johanisbergu má pikantní, kořenný charakter a dobře vyzrává na lahvi.
  • Nahe: Celková výměra vinic je 625 ha. Vinice jsou rozmístěny na svazích údolí řeky Nahe a řady menších údolí, kterými protékají potoky ústící do Nahe. Na 98 % vinic jsou vysázeny bílé odrůdy, nejvíce Muller Thurgau, Riesling, Sylvaner, v menší míře pak Kerner, Bacchus, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Vína jsou zde měkčí, s jemnou vůní a osobitou kyselinou.
  • Mosela – Saara – Ruwer: Tato velmi známá oblast má vinice rozloženy v údolí řeky Mosely a jejích přítoků Saary a Ruweru. Vinohrady jsou na někdy velmi strmých svazích a jejich obdělávání je velmi obtížné. V oblasti je 12 809 ha vinohradů, které vlastní skoro 14 000 pěstitelů, kteří většinou svou úrodu prodávají obchodníkům. Vysázeny jsou výhradně bílé odrůdy – Riesling, Auxerrois a Bacchus. Z Grosslage Schwarze Katze pochází u nás nejznámější stejnojmenné německé víno. Je to nasládlé, harmonické, příjemně aromatické víno. Nejslavnějším a také nejdražším vínem je však Bernkastel Doktor ze stejnojmenné vinice ležící v Grosslage Badstube. Tato vína jsou pouze v kategorii Kabinett a výše a pokud v některém ročníků chybí v hroznech potřebný cukr, toto víno se nevyrábí. Víno je plné, komplexní, vyniká jemností, s originálním aroma a vína z dobrých ročníků zůstávají svěží 30 i více let.
  • Rheinhessen: Tato největší německá vinařská oblast se rozkládá v povodí řeky Rhein. Vinohrady leží na východních a jižních svazích Rýnské terasy a jsou vysázeny na 26 372 hektarech. Nejvíce se zde pěstuje Müller Thurgau a Sylvánské zelené, z ostatních bílých odrůd Bacchus, Kerner a z modrých odrůd Portugieser a Spatburgunder. Známá vína pocházejí z Bereiche Nierstein a prodávají se pod názvem Niersteiner Gutes Domtal.
  • Hessische – Bergstrasse: Jedna z nejmenších vinařských oblastí je na výběžku mezi Heidelbergerem a Bensheimem. Je zde na 469 ha vinic a obdělává je více než 1 000 pěstitelů. Nejvíce se zde pěstuje Müller Thurgau, Riesling, Kerner, Rulandské šedé a Gewurztraminer. Vína jsou velmi buketní, s drsnější, robustní kyselinou, zejména Ryzlinky, Müller Thurgau se vyznačuje intensivním aroma a velmi dobrý je zdejší Gewurztraminer.
  • Franken: Oblast leží v Bavorsku na březích řeky Mohan a velká část z 6 048 hektarů je vysázena v okolí Wurzburgu. Vinice jsou rozloženy na jižních svazích údolí řeky Mohan a jejích přítoků, někdy i na dost prudkých svazích. Bílé odrůdy se pěstují na 75 % vinic, nejčastěji Müller Thurgau, Riesling, Bacchus, Kerner, z modrých odrůd jsou vysázeny Spatburgunder a Portugieser. Klasickým vínem z Frank je Sylvánské, které je zde suché, tvrdé, se zemitým nebo kouřovým aroma. Nejznámějším bílým vínem je Steinwein z Einzellagen Wurzburger Stein – plné, s tvrdší kyselinou, jemně aromatické. Červená vína pocházejí hlavně z vinic v okolí obcí Klingerberg a Miltenberg.
  • Saale – Unstrut: Oblast leží pod městem Halle v údolích řek Saale a Unstrut. Dnes je zde 447 ha vinic. Podnebí je kontinentální a brzký příchod zimu nutí vinaře rychle sklízet. Je zde také nebezpečí tuhých mrazů v zimě, kdy réva zmrzá i ve dřevě a jarních mrazíků v době květu. Pěstují se zde především bílé odrůdy – Riesling, Sylvánské, Weissburgunder. V příznivých letech je zde dobrý Ryzlink – svěží, s pikantní kyselinou, plná, s hruškovým aroma, Sylvánské – jemné, svěží, s jemnými kyselinami a aroma citrusových plodů.
  • Sachsen: Oblast leží na březích Labe u Drážďan. Celková výměra vinic je 319 ha. Pěstují se zde bílé odrůdy – Riesling, Müller Thurgau, Weiser Burgunder a Gewurztraminer, z modrých jen ojediněle Spatburgunder. Vína jsou lehká, svěží, s výraznější kyselinou a ovocnou chutí.
  • Wurttemberg: Oblast se rozkládá podél toku řeky Neckar a jeho přítoků. Začíná u Tubingenu a přes Stuttgart končí u Bad Mergentheimu. Klima je zde mírné, vinice jsou chráněny Černým lesem ze západu a pahorkatinou Swabische Ahn z východu. S výměrou vinic 11 204 ha je největší vinařskou oblastí, která produkuje červená vína. Z modrých odrůd se pěstuje nejvíce Trollinger, Lemberger, Portugieser, Spatburgunder, z bílých pak Müller Thurgau, Riesling a Kerner.
  • Rheinpfalz: Druhá největší vinařská oblast Německa leží u francouzských hranic, na východě je ohraničena Rýnem, na západě pohořím Haardt. Klimaticky je zdejší oblast nejteplejší a nejsušší z celého Německa a vinice o rozloze 23 804 ha, jsou většinou na rovinách nebo mírných svazích. Na vinicích mají převahu bílé odrůdy, je jimi osázeno 89 % vinic, nejčastěji je to Kerner, Riesling, Bacchus, Gewurztraminer, Morio-Muscat, z modrých odrůd je to Portugieser, Spatburgunder a Dornfelder. Nejlepší ryzlinky z celé oblasti jsou v Grosslage Mariengarten.
  • Baden: Třetí největší oblast Německa tvoří pás od severního břehu Bodamského jezera přes Schwarzwald, až k soutoku Neckaru a Rýna. V současnosti je zde 16 371 ha vinic. Vinice jsou rozděleny mezi 26 000 pěstitelů. Bílé odrůdy jsou vysázeny asi na 75 % vinic, přižemž dominuje Müller Thurgau, Rulandské šedé, Gutedel – Chrupka a Kerner, z modrých odrůd je to nejčastěji Spatburgunder. Zdejší specialitou je Badisch Rotgold – růžové víno vyrobené lisováním směsi hroznů Rulandského šedého a Rulandského modrého.

Nový Zéland


Stát tvoří dva ostrovy Severní, Jižní a 90 % zemi pokrývají lesy. Vinná réva se pěstuje na obou těchto ostrovech. První vinice byla založena v roce 1819 křesťanskými misionáři u Kerikeri. První víno bylo ale vyrobeno až v roce 1835. Vinice jsou většinou v rovinách přímořských oblastí, na Severním ostrově i na severních svazích. Půdy jsou většinou jílovité, na Jižním ostrově i sprašovité a štěrkovité. Podnebí je zde mírné oceánské, pouze na severu spíše subtropické.

Léta jsou zde teplá s dlouhým slunečním svitem a zimy bývají mírné. Srážky jsou střední až vysoké (od 760 do 3 000 mm). Velkým problémem jsou intenzivní podzimní deště, které působí velkou hnilobu hroznů. V roce 1960 bylo v zemi 1 468 ha vinohradů a v roce 1983 již 5 876 hektarů. Spotřeba vína se také prudce zvýšila – roce 1960 to bylo 1,74 litrů na osobu a v roce 1980 již 11,9 litru. V roce 1994 již bylo na Novém Zélandu 6 099 ha vinic, z toho 1 282 ha bylo osázeno odrůdou Chardonnay, 1 082 ha bylo osázeno odrůdou Müller Thurgau a 857 ha Sauvignon blanc.

Vinařství na Novém zélandě má i několik nešvarů. Je to využívání dubových hoblin nebo vkládání dubových latí do nerezových tanků, které nahrazuje použití barikových sudů. Tento způsob je daleko levnější a výsledný efekt je stejný. Druhý, dosti neortodoxní způsob, je výroba ledových vín. Místo sklízení zmrzlých hroznů s následným lisováním vyrábějí někteří vinaři na Novém Zélandu ledová vína zmrazováním hroznové šťávy. Tím dojde k částečnému vymrazení vody a koncentraci cukru a kyselin. Tato technologie dává sice vína podobná klasickým ledovým vínům, ale rozdíl v chuti i vůni je zřejmý.

Nejčastější odrůdy bílých vín:
• Müller Thurgau – zůstal dominantní odrůdou, roční sklizeň je asi 15,4 tisíce tun. Vyrábí se z něj lehké, svěží, mírně aromatické, nasládlé víno.
• Chardonnay – odrůda, které se nejvíce vysazuje, roční sklizeň již dosahuje 12,4 tisíce tun. Vyrábí se jako barikové víno nebo v nerezových tancích, je plné, velmi aromatické, s ovocnou příchutí a aromatem meruněk, broskví a jablek, s jemnými, elegantními kyselinami.
• Sauvignon blanc – nejobdivovanější novozélandské víno. Je plné, s výraznými aromaty angreštu, melounu a mučenky. Roční sklizeň činí asi 11.01 tisíce tun.
• Muscat – různé muškáty jsou čtvrtou nejrozšířenější odrůdou s roční sklizní 5,04 tisíce tun. Používají se na výrobu nasládlých a dolihovaných vín a jako stolní hrozny.
• Riesling – také tato odrůdu se značně rozšiřuje. Často se sceluje s Gewurztraminerem, což je pro nás dost nezvyklá kombinace. Čistá odrůdová vína Rieslingu jsou elegantní, s pikantními kyselinami, aromatické a často obsahují malé množství zbytkového cukru. Vyrábí se i botrytické výběry, které jsou plné, bohaté, s aromatem suchých plodů a medu. Roční sklizeň je asi 2,9 tisíce tun.
• Chenin blanc – dává silná, tělnatá vína, někdy i se zbytkovým cukrem. Ročně se sklidí asi 2,5 tisíce tun.
• Semillon – používá se jako čistá odrůda tak se z ní vyrábí směsi. Dává plná, aromatická vína. Roční sklizeň je asi 2,5 tisíce tun.
Nejčastější odrůdy červených vín:
• Pinot noir – Jsou to plná vína, s vyrovnanými tříslovinami a kyselinami. Prospívá jim delší ležení, optima jakosti dosahují nejdříve po pěti letech. Roční sklizeň je asi 4,5 tisíce tun.
• Cabernet Sauvignon – většinou se vyrábí ve směsi s Merlotem, Cabernet franc a Malbecem. Jsou to vynikající vína podobná obdobným vín z Bordeaux. Většinou dozrávají v dubových sudech. Roční sklizeň je asi 4,4 tisíce tun.
• Merlot – jemná, měkčí, ovocná vína vyrábí se buď jako čistá odrůda nebo se používají do směsí. Roční sklizeň je asi 2,7 tisíce tun.
• Pinotage – jihoafrická odrůda našla plné uplatnění na Novém Zélandě. Dává plná, dosti tříslovitá vína s chutí po černém ovoci a s náznaky koření. Roční sklizeň je asi 1,1 tisíce tun.

Portugalsko

Klimatické podmínky pro pěstování vinné révy jsou zde příznivé. Na severu se réva pěstuje převážně na rulovém a žulovém podloží a na jihu je podloží písčité až humusovité. Terasovité vinice v údolí řeky Douro, odkud pocházejí portská vína, leží na vépencových a břiločnatých oůdách. Některé vinice „šplhají“ po svahu až do výše 2000 metrů. Produkuje se zde cca 9 000 000 hektolitrů vína na 270 000 hektarech vinic. Malá země na Pyrenejském ploostrově se může pochlubit pěstováním více než 500 odrůd révy, které jsou nejčastěji pěstovány v těchto 11 vinařských oblastech – Vinho Verde, Ribatejo, Douro, Moscatel de Setúbal, Alentejo, Algarve, Minho, Alto Douro, Dao, Bairrada a Estramadura.


Klasifikace portugalských vín: DOC – představuje nejvyšší kategorii, která je povolena pro 19 nejlepších vinařských krajů v Portugalsku. Mezi nejznámější patří Porto (1761), Douro (1982), Dao (1908), Madeira (1908), Moscatel de Setúbal (1907), Vinho Verde (1908 – 1929) a Bairrada (1979). Nejnověji pak Portalegre, Borba, Reguengos a Vidigueira (1994) v jižní provincii Alentejo. IPR – uvedení regulovaného původu, existuje 28 oblastí vytvořených od roku 1988 do roku 1994. VQPRD – kvalitní vína vyrobená v určitých oblastech. Tato koncepce EU vychází z toho, že typické vlastnosti vína se opírají o takové faktory, jako jsou odrůdy hroznového vína, půda, podnebí, techniky pěstování a výroby vína. Všechna vína DOC a IPR v Portugalsku mají právo používat toto dodatečné označení na vinetě, pokud si to producenti přejí. VEQPRD – kvalitní šumivá vína z oblastí Douro, Bairrada, Dao, Varosa. VLQPRD – kvalitní alkoholizovaná vína vyrobená v určitých oblastech. Vinho Regional – regionální víno.

Rakousko

Rakouské vinařství má tisíciletou tradici. Základy vinařství zde založili římští legionáři, kteří chránili hranice římské říše. Po jejím rozpadu začalo vinařství upadat a dalšího rozkvětu se dočkalo až za vlády Karla Velikého. Ve středověku to byly především kláštery, které se zasloužily o rozšiřování vinic a výstavbu vinných sklepů.

Rakousko má nyní 50.000 ha vinic a z nich ročně vinaři vyprodukují 2 – 3 miliony hl vína. Téměř 70% rakouských vín jsou bílá, i když se poslední dobou červená vína stávají stále populárnější. Vinařský zákon je podobný jako v ČR, ale cukernatost je měřena Klostenburgským moštoměrem (KMW), který má trochu jiné hodnoty než česky normalizovaný moštoměr. V praxi to znamená, že nemůžeme brát pozdní sběr u nás a v Rakousku jako stejný, protože 15 °KL = 16,1 °ČNM nebo 21,8 °KL = 25,3 °ČNM.

Nejkvalitnější bílá vína pochází z nádherného údolí Dunaje – Wachau. Další zajímavá vína najdeme v oblasti Burgundland u Neziderského jezera. V této oblasti se vyrábí jedny z nejlepších přírodně sladkých vín na světě.

Vinařské regiony a oblasti v Rakousku:WienNiederösterreich – Weinviertel – Kamptal – Kremstal – Wachau – Traisental – Donauland – Carnuntum – ThermenregionBurgenland – Neusiedlersee – Neusiedlersee-Hügelland – Mittelburgenland – SüdburgenlandStiermark – Süd-oststeiermark – Südsteiermark – WeststeiermarkKlasifikace rakouských vín:Tafelwein (stolní vína)Landwein (zemská vína)Qualitätswein (jakostní vína)Kabinet (kabinet)Prädikatswein (víno s přívlastkem) – Spätlese (pozdní sběr) – Auslese (výběr z hroznů) – Eiswein (ledové víno) – Beerenauslese (bobulový výběr) – Strohwein (slámové víno) – Ausbruch (botritické víno)

Rumunsko

Rumunsko bez pochyby patří mezi země s velkou vinařskou tradicí datující se až k Římskému osídlení. Výsledky posledních výzkumů hovoří dokonce o vinařské historii dlouhé téměř 6000 let. I během totalitního režimu patřil vinný průmysl mezi prestižní obory s nadstandardními možnostmi. S příchodem zahraničních investic, převážně z Anglie a Franice, se do rumunských vinohradů dostal nový vítr, který zdejší produkci povýšil ze zásobitelé mezinárodních řetězců levným vínem do kategorie kvality vycházející ze zdejších tradičních odrůd společně s použitím světově známých.

Dnešní viniční plocha se pohybuje kolem 250 000 hektarů, z nichž 20 procent představuje výhradně produkci stolních hroznů. Výroba vína se v roce 2010 pohybovala okolo hranice na 40 mil. litrů. K nejstarším oblastem patří území mezi Karparami a hraniceni s Ruskem. V okolí města Cotnari se vyrábějí přírodně sladká vína Crasa do Cotnari a dezertní vína, která jsou svým charakterem podokbná vínům tokajským.

Řecko

V žádné zemi a kultuře nehrálo víno tak velkou roli jako rávě v Řecku. Celková plocha vinic je cca 190 tisíc hektarů a roční produkce se pohybuje kolem 5 000 000 hl. vína. Řecká vína jsou hodně podobná jižním typům vín. Je to dáno skvělími půdními podmínkami a subtropickým podnebím na jihu. V mnoha případech (zvláště pak na starých rodinných vinicích) se réva pěstuje jako monokultura, kdy se na vinicích kromě révy pěstuje ovoce nebo olivy.

Hlavní oblasti Řecka jsou:
Thrákie
Makedonie (Severní Řecko) – Naoussa, Goumenissa, Amindeo, Chalkidiki, Epirus – Metsovo, Zitsa Thesálie – Anhialos, Mesenikola, Rapsani Centrální Řecko – Attika, Attalandi, Euboea, Nalkida, Yialtra
Peloponés – Mantinia, Nemea, Patra
Kréta – Archanes, Dafnes, Peza, Sitia
Ionské ostrovy – Kefalonie, Kerkyra, Lefkada, Zakynthos
Egejské ostrovy – Lymnos, Mykonos, Paros, Rhodos, Samos, Santorini

Typické bílé řecké odrůdy – Aidani, Assyrtiko, Athiri, Debina, Kakotrigis, Lagorthi, Malvazia, Moshofilero, Muscat, Robola, Roditis, Savatiano, Sideritis, Tsaoussi, Vertzami, Vidiano, Villana.
Typické červené řecké odrůdy – Aghiorgitiko, Kotsifali, Krasato, Liatiko, Limnio, Mandilaria, Mavrodaphne, Messenikola, Negoska, Stavroto, Sykiotis, Xynomavro. 

vinařství v Řecku

Kategorizace vína je v Řecku založena na francouzském principu apelací VQPRD (vin de qualite produit dans une region determinee), povolených odrůdách, vinařských metodách, minimální době zrání. O.P.A.P. – ( Appellation of Origin of Superior Quality ) O.P.E. – (Controlled Appellation of Origin ) Epitrapezios Oenos – (Vin de Table) Topikos Oenos – (Vin de Pays)

San Marino

První stopy pěstování vína jsou podle archeologických nálezů datovány mezi roky 400 – 700 n.l., kdy byla zdejší krajina obývána společenstvím pastevců a zemědělců. Nejstarší dokument, který písemně dokládá existenci a vysokou důležitost vinařství v San Marinu je pak smlouva z roku 1253. V roce 1775 tvořila rozloha vinic v republice San Marino 600 hektarů. Vyrobená vína byla velmi ceněna a ve velkém se dovážela do Benátek, odkud se dostávala do celého tehdejšího světa.

Významná ocenění na mezinárodních soutěžích sanmarinská vína získala již v letech 1878–1889 a 1890, kdy byli někteří výrobci na výstavách v Paříži odměněni stříbrnými a bronzovými medailemi. Stejně výjimečná vína se v San Marinu vyrábí i dnes. Snad nejznámějším sanmarinským vínem je červené Brugneto, které je vyráběno převážně z odrůdy Sangiovese. Je to harmonické, měkké a elegantní víno s plným tělem, které vás zaujme intenzivní rubínovou barvou s fialovými odstíny, přecházející postupem času v barvu granátovou.

Slovinsko

Ročně se ve Slovinsku vyrobí asi 850 000 hektolitrů vína z obhospodařovaných 24 000 hektarů vinic. Slovinci mají 3 vinařské regiony, které se pak dále dělí na oblasti podle stejných podmínek, specifických pro danou oblast.
Dominují tedy kvalitní a vysoce kvalitní vína. Kvalita slovinských vín je dána velkým množstvím drobných výrobců. Pěstování vinné révy a výroba vína byly na území Slovinska nedílnou součástí života již za doby Keltů, a později za doby Říma se toto umění velmi rozšířilo. Slovinská vína jsou u nás již poměrně známá a uznávaná. Zdejší vinařství má ale i jiný rozměr, jenž stále ještě čeká na objevení. Slovinské vinařství je totiž unikátní tím, že nabízí mnoho prastarých odrůd vinné révy, které se nikde jinde nevyskytují.


Základní dělení na regiony a oblasti ve Slovinsku


Dělení Slovinských vín podle jakosti:

Namizno vino – stolní víno, které může být vyrobeno z hroznů, pocházejících z různých vinic a dále se ještě dělí na dvě podkategorie:

  • Kakovostno vino ZKGP – jakostní víno se zaručeným a kontrolovaným zeměpisným původem. U těchto vín je kontrolován zeměpisný původ, tedy oblast, obec a trať. Tato vína musí být vyráběna z hroznů odrůd, které jsou specifikovány jako přednostně vhodné pro daný region.
  • Vrhunsko vino – od slova „vrh“, tedy vrchol. Jde o nejvyšší skupinu vín, nejspíše obdobu našeho vína necukřeného přívlastkového. Výroba těchto vín je poměrně přísně dozorována Slovinskou asociací vinohradníků a vinařů. Aby vínu byl udělen titul Vrhunsko vino, musí nejdříve plně splňovat nároky, kladené na víno stupně „kakovostno“.

Vrhunsko vino pak Slovinci rozeznávají tyto stupně:
pozna trgatev – pozdní sběr
izbor -výběr
jagodni izbor – bobulový výběr
suhi jagodni izbor – výběr suchých bobulí, výběr z cibéb
ledeno vino – ledové víno
Dělení Slovinských vín podle zeměpisního původu:

PGP – priznano geografsko poreklo

znamená „zaručený zeměpisný původ“. Tato nejpoužívanější apelace původu vína vychází z největší vinařské jednotky země – z vinařského regionu. Hrozny pro PGP víno musí pocházet z jednoho vinařského regionu.

ZKGP – zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo
„Zaručený a kontrolovaný zeměpisný původ“ – víno musí vzniknout v jedné oblasti jednoho regionu. ZKGP vína musí odpovídat jak odrůdou, tak způsobem zpracování specifikám daného regionu. Apelace ZKGP je udělována vínům vysoké a nejvyšší jakosti.

PTP – priznano tradicionalno poimenovanje
u nás by vína byla označena jako VOC- víno originální certifikace. Tato vína jsou svým zpracováním a vlastnostmi opravdu výrazně typická pro daný region. Jméno regionu se může objevovat i v názvu vína.


Dělení Slovinských vín podle zbytkového cukru

zelo suho – velmi suché, obdoba brut a používá se pouze pro šumivá vína
suho – suché
polsuho – polosuché
polsladko – polosladké
sladko – sladké

Španělsko

Původ španělského vinařství lze vysledovat až do 2. tisíciletí před Kristem. První stopy zde zanechalo fénické osídlení. Konkrétní důkazy zakládání vinohradů začínají řeckou kolonizací od 8. století před Kristem. Dnes je plocha vinic celkem cca 1,2 milionu hektarů a roční produkce je cca 40 milionů hl. vína. Španělsko je třetím největším producentem vína na světě hned po Itálii a Francii. Ve Španělsku se pěstuje nepřehledné množství různých odrůd, enologové jich napočítali přes 600. Skutečně významných je asi 15 a ty představují asi 75 % všech vinic v zemi.

Španělská vína začala být ve světě oceňována a víno z RiojiNavarry Penedés mají ve vinařském světě zvuk.
Z bílých odrůd je nejrozšířenější Airen, její domov se nachází v největší souvislé vinařské oblasti na světě – v La Mancha. Kvalita Airen není v žádném poměru k jejímu rozšíření. Pouze moderní technikou lze z ní vytvořit čistá vína, ale musí se pít mladá a mají neutrální charakter. Kvalitní odrůdy jsou Viura (synonyma Macabeo, Alcaňon) – vína z této odrůdy mají květinový, svěže ovocný charakter a obsahují sladěné kyseliny.


Z modrých ordůd je na prvním místě Tempranillo (má řadu synonym např. v Ribera del Duero se nazývá Tinta del País, ve Valdepaňas a La Mancha se nazývá Cencibel a v Katalánsku Ull de Llebre). Tempranillu, které rozvíjí skvělé chuti třešnímalin a ostružin a díky velmi vyvážené struktuře tříslovin se výborně hodí pro zrání v dobových sudech, vděčí španělští vinaři z velké části za svá velká vína. Je hlavní odrůdou révy ve vinařských oblastech Rioja, Ribere del Duero a Valdepaňas. Nejpěstovanější odrůdou je Garnacha tinta.

Nejvýznamnější roli sehrává v oblastech Rioja, Navarra, Campo de Borja, v okolí Madridu a v Tarragoně. Dobrou reputaci měla jen pro výrobu růžových vín. Poté co se stala slavnou spolu s víny z oblasti DO Priorato, vzbudila velkou pozornost. Víno Garnacha tinta spojuje nádherné ovocné chutě jahody a maliny se silnou kořenností, což jí dodává specifická charakter.

Španělské vinařské regiony

  • Region RIOJA a NAVARRA – jsou to nejdůležitější regiony produkce jemných, zejména červených vín. Dělí se do tří oblastí – Rioja, Navarra a Jižní Baskicko.
  • Region KATALÁNSKO – je rozdělen na pět oblastí : Penedes, Ampurdán – Costa Brava, Alella, Priorata a Tarragona Katalanie leží na severovýchodě Španělska, kde se řeka Ebro vlévá do Středozemního moře. Má mírné přímořské klima, réva se pěstuje až do 800 m nadmořské výšky.
  • Region ÚDOLÍ ŘEKY DUERO – leží na břehu řeky Duero a jsou zde čtři oblasti.
  • Region Ribera del Duero – má asi 11 500 ha vinic a ležící mezi městy Burgos, Madrid, Vallalolid a Soria. Nejlepší vinice leží v nadmořské výšce 750 – 900 m. Podnebí je kombinací kontinentálního a přímořského. Produkuje se tu jedno z nejdražších červených vín Vega Sicilia Unico reserva všeobecně pokládané za nejlepší španělské červené víno. Víno se vyrábí z odrůdy Tinto del Pais a musí ležet minimálně 10 let v dubových sudech. Je to věc tradice, ale dlouhodobé uložení je znát na intenzitě chuti i kvalitě vůně. Víno má intenzivní barvu, je robustní v těle a má bohatý švestkový buket. Za ochutnání stojí. Růžová vína se vyrábějí z odrůdy Garnacha, zjemněné bílým Albillo. Vína jsou příjemná, svěží, ale musí se pít mladá.
  • Region NÁHORNÍ PLOŠINA MESETA – je to obrovský region a zahrnuje DO Vines de Madrid, DO Mentrida, DO La Mancha a DO Valdepeňas.
  • Region ARAGON – leží mezi Navarrou a městem Cataluňa a pokrývá poměrně velikou oblast od úbočí Pyrenejí až po Siera de Javalambre. Jsou zde čtyři DO Campo de Borja, DO Cariněna, DO Calatayud a DO Somontano.
  • Region VALENCIE – zahrnuje tři DO : DO Valencia, DO Utiel – Requena a DO Alicante. Dominují zde velké podniky, které vyrábějí obrovská množství průměrných vín, která zaplavují španělské i zahraniční supermarkety.
  • Region KANÁRSKÉ OSTROVY – Kanárské ostrovy leží u jihozápadního pobřeží Maroka a sestávají se ze sedmi velkých a šesti malých ostrovů. Vinařství zde má bohatou tradici a kdysi se zde produkovala převážně sladká vína, z nichž nejznámější byla Malvasia. V současnosti se zdejší vinaři přizpůsobili turistickému ruchu a začali vyrábět moderní, suchá vína, která se většinou pijí mladá a prakticky všechna se spotřebují přímo na místě. Vývoz je zanedbatelný.
  • Region ANDALUSIE – chloubou španělského vinařství je sherry. Je to jedno z největších dolihovaných světových vín. Jeho tradice sahá až k Maurům, kteří zavedli arabský vynález zvaný alembic. Na tomto jednoduchém přístroji zpracovávali vinaři z Jerezu přebytky vína a přidávali je spolus arrope (zahuštěný mošt) do nového vína a tak vyráběli první sherry. Dobré jméno těchto vín se rozšířilo po celém světě a největším odběratel byli a jsou Angličané. Původně se používalo asi 100 odrůdy révy ale dnes jsou povoleny jen tři – Palomino, Pedro Ximénez (často nazývané jen PX) a Moscatel fino.

Španělský vinařský zákon a označování původu

Zkratka VCPRD znamená Vinos de Calidad Producido de Regiones Determanades, což je vinařská oblast s vyjádřením kvality. Každý vinařský region má ”Consejo Regulador”, což je regulační rada, jejímiž členy jsou představitelé z výrobních bodegas (sklepů, družstev, podniků), z místní vlády a příslušní odborníci. Tato rada stanoví podmínky, rozhoduje o tom, které odrůdy se pěstují, kde a v jakém procentuálním zastoupení a jaký proces výroby a zrání musí být dodržován.
D.O. – Denominacion de Origen (podobně jako A.O.C. – Apellation d´ Origin Contrôleé ve Francii a D.O.C. – Denominazione de Origine Controllata v Itálii). Ve Španělsku je nyní 55 D.O.
D.O.Ca – Denominacion de Origen Calificada (podobně jako D.O.C.G. – Denominazione de Origine Controllata e Garantita v Itálii), je vyšší stupeň záruky a kvality. Toto ohodnocení dostala La Rioja jako první a dlouho jediný region v roce 1991. V roce 2001 získala toto ohodnocení D.O.Ca Priorato, a v dohledné době se očekává, že toto ohodnocení získá Ribera del Duero.
VDLT – Vino de la Tierra (podobně jako Vins de Pays ve Francii) – zemské víno. Toto označení se užívá u vín, která mají dostatečný místní styl a charakter, jsou zvláštní a osobitá. Kontrola je zde pak méně přísná než u D.O. Takové oblasti jsou spravovány místním úřadem ministerstva zemědělství. Ve Španělsku je nyní asi 24 oblastí s tímto označením, ale mnoho z nich hledá cestu ke zvýšení své produkce i kvality, aby mohly získat denominaci.
VDMde – Vino de Mesa de…stolní vína s určením místa původu.
VDM – Vino de Mesa – stolní víno.

Kategorie španělských vín podle zrání

Joven – mladá vína, která se uvádějí na trh prvním nebo druhým rokem po sklizni a jsou určena k okamžité spotřebě. Uchovávají si charakter odrůdy, svěžest i ovocnost.
Sin crianza (bez zrání v sudu) je zřídka vyskytující se označení vín podobné kategorie jako joven.
Semi Crianza (Cosecha) – vyšší kategorie zrání. Víno může zrát i několik měsíců v barikovém sudu a následně v lahvi.
Crianza znamená zrání v sudu a týká se červených vín z vybraných hroznů, která zrají minimálně 6 měsíců v novém dubovém sudu o obsahu 225 l. Pak vína zrají dalších několik měsíců v lahvi.
Reserva je označení pro vybraná červená vína z nejlepších ročníků, která díky svému potenciálu zrají 12 měsíců v novém dubovém sudu nebo výjimečně při kombinaci sudů používaných prvním, druhým nebo třetím rokem a posléze dalších několik měsíců v lahvi.
Gran Reserva je označení pro vybraná červená vína z výjimečných ročníků, která zrají minimálně 24 měsíců v novém dubovém sudu a několik let v lahvi. Jsou gran reservy zrající i 48 měsíců v dubovém sudu a poté ještě v lahvi.
Fermentado en barrica je označení pro zrání bílých vín v barikovém sudu, což je obdoba crianza, reserva a gran reserva u červených vín, protože většinou se tato označení u bílých vín nepoužívají. Bílá vína zrají většinou 6 měsíců.

Švýcarsko

Jakkoliv se to může zdát málo pravdělodobné, tak i Švýcarsko je vinařská země. Vyrábí ročně kolem 1,14 milionu hektolitrů vína. Švýcaři sami tvrdí, že si svá vína stačí vypít sami, aby taky vždyť jsou s více než 50 litry spotřeby na hlavu šestí na světě. Není to ale zas tak moc pravda, protože export švýcarských vín rychle roste a se do země dováží vína z celého světa.

Ročně nejvíce švýcarských vín celkově nakoupí Němci asi 750.000 litrů, následováni Belgičani s asi 100.000 litry, Američani a Francouzi shodně asi 30.000 litrů. Významnými importéry jsou však také Nizozemí, Japonsko, Kanada, Velká Británie a na český trh se začínají pomalu dostávat také. Vinařský zákon dělí švýcarských cca 15.000 ha vinic do šesti vinařských oblastí – ValaisVaudGenéveTicino, oblast tří jezer Neuenburg / Vully / Bielersee a Deutchschweiz.

Hlavní oblasti pěstování révy vinné jsou ve francouzsky mluvících kantonech – Valaisu ( Valais ) ( 35 % ), Vaud ( 26% ), Genéve ( 9% ) a Neuchatel ( 4% ), italsky mluvící Ticino je pyšné na svých 6% rozlohy vinohradů a na kantony v německy mluvícím regionu zbývá 20% produkce. Zajímavostí je, že žádný z německy mluvících kantonů není bez révy, i když za posledních 100 let se tu plocha vinohradů zmenšila z 12.000 ha na pouhou čtvrtinu. Nejvýznamnějšími kantony jsou ZürichSchaffhausen a Graubünden, následované AargauThurgau a St. Gallen.

USA

Vinařská tradice se zde datuje již od 16. století, kdy španělští a francouzští misionáři osázeli první vinohrady evropskými odrůdami. Víno se v Severní Americe pěstuje na řadě míst. Mezi hlavní patří Kalifornie, Washinton State, Oregon a New York. Nejvýznamnější, nejznámější a nejdůležitější vinařskou oblastí s nejlepšími podmínkami i víny je Kalifornie. Tento region je stejně velký, jako součet všech francouzských regionů dohromady a vyrobí se zde 90 % celoamerické produkce.

Pokud bychom brali Kalifornii jako samostatný stát, pak by s průměrnou roční produkcí 3 miliardy láhví byla 4. největší vinařskou zemí světa – za Itálií, Francií a Španělskem. Vína z USA se vyváží do více než 125 zemí světa v ročním objemu téměř 1 miliardy USD. V současnosti zde působí okolo 6 500 pěstitelů hroznů a více než 1 900 producentů vín – od malých „butikových“ až po velké mezinárodní korporace prodávající svá vína po celém světě. V jednotlivých oblastech je vysázeno celkem 450 tisíc hektarů vinic, které se geograficky rozdělují na šest hlavních regionů:

West Coast (Kalifornie, Washington State a Oregon)
Rocky Mountain Region (Idaho a Colorado)
Southwestern United States (Texas a Nové Mexiko)
Midwestern United States (Missouri, Illinois a Minnesota)
Great Lakes Region (Michigan, New York a Ohio)
East Coast of the United States.

Nejznámější oblastí v USA je celosvětově proslulé údolí Napa (Napa Valley), které produkuje nejvíce nejkvalitnějších vín z celého kontinentu. Mezi další proslulé regiony patří sousední Sonoma a Carneros. Z nejčastěji pěstovaných červených odrůd zde nalezneme Cabernet Sauvignon, Syrah, Merlot, Pinot Noir, Barbera, Grenache, Carignan, Ruby Cabernet a typický Zinfandel.

Z bílých je to především Chardonnay, dále Sauvignon Blanc (často nazývaná Fumé Blanc), Chenin Blanc, Colombard a White Riesling. V USA platí zákon o označení původu a tak se na etiketách můžeme setkat s více než stovkou schválených regionů.

Pouze pro dospělé Jsem starší 18 let
Destilera.cz
Logo
Enable registration in settings - general