Pircher Pflaumen 0,7l 40%
599,00 KčPircher Pflaumen 0,7l 40% je unikátní 100% destilát, který byl vyroben z prvotřídních zralých švestek z jižního Tyrolska.
Slivovice se vyrábí ze švestek, které se naloží do zákvasu. Ten zraje 6 týdnů v sudu a poté se kvas pálí v pálenici. Destiluje se dvakrát a následně ředí, až na výsledných 50% alkoholu. Poté se nechává dozrát po několik měsíců nebo i let. Vyrábí se také zlatá slivovice, která zraje v dubových sudech po koňaku.
Slivovice se pije především v hojném množství obzvláště na Moravě. Pije se v malých panácích a musíte ji vypít rychle. Neusrkává se, je třeba ji takzvaně kopnout. Nejlepší je na zahřátí v zimě nebo se dává i do čaje. Měla by mít pokojovou teplotu.
Zobrazen 17. – 32. z 58 výsledků
Pircher Pflaumen 0,7l 40% je unikátní 100% destilát, který byl vyroben z prvotřídních zralých švestek z jižního Tyrolska.
Aromatické, na slunci vyzrálé švestky jsou zpracovány pečlivě, podle osvěčené tradice.
Většina švestek je dnes šlechtěna na vysoký výnos, vzhled a velikost plodu.
Královskou novinkou palírny je zlatá verze jejich oblíbené slivovice, v níž dominují drobnoplodé odrůdy tradiční pravé švestky.
Slivovica Žufánek je ušlechtilý jemný ovocný destilát s charakteristickou chutí a vůní. Je vyráběna v limitovaném množství z vyzrálého ovoce s pevně stanovenými poměry jednotlivých odrůd, čímž je zajištěna originalita skutečně dobré slovácké slivovice.
Veškeré použité ovoce na výrobu Slivovice Žufánek pochází z vlastních sadů v systému ekologického zemědělství, ležících v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Kvůli rozloze sadů máme celkem 8 odrůd švestek, které dozrávají od července do září. Nejranější odrůdou je Čačanská a nejpozdější Stanley a Anna Späth.
Každou odrůdu kvasíme zvlášť, destilujeme zvlášť, ale ve sklepě mícháme dohromady a necháme 8 – 12 měsíců vyzrát v nerezových nádržích. Jde o unikátní cuvée nemající chuťovou a aromatickou konkurenci.
Námi doporučovaná teplota podávání a skladování je od 10 – 18 °C. Při teplotách pod cca 7 °C dojde k mírnému zakalení z důvodu vysrážení aromatických olejů. Není nejmenší důvod naše destiláty chladit a nebo dokonce vymražovat. Kvůli těm úžasným a pracně získaným aromatickým olejům to vlastně pijete. Jinak by to chutnalo jako vodka.
Stařená slivovice je zlatým hřebem z ovocné produkce Lihovaru Žufánek. Díky zrání v dubovém sudu získá slivovice zlatou barvu, vanilkové a dřevité tóny. Díky dlouhodobému zrání v dubovém sudu získavá lehký koňakový tón.
Veškeré použité ovoce na výrobu Slivovice Žufánek pochází z vlastních sadův systému ekologického zemědělství, ležících v chráněnné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Zlatá barva slivovice je výsledkem zrání v dubovém sudu.
Dopřejte si klasiku všech klasik v dárkovém balení se 2 panáky. Užijte si tradiční Slivovici Rudolf Jelínek 45%. Nebo ji věnujte jen tak pro radost
Moravské švestky v nejlepší formě. Třikrát destilované pro jemnou chuť, po třech letech důkladného odpočinku. Ochutnejte českou klasiku mezi slivovicemi.
Ulovte si výtečnou slivovici, která zrála v sudech z bílého dubu z Limousine. Slivovice Barrique 43% z Prádla u Nepomuku vychází v edicích 2 000 lahví
Zlatá košer slivovice v sobě spojuje jedinečný destilát a přísná pravidla košer výroby.
Vysoce kvalitní destilát vyráběný dle původní receptury pana R. Jelínka. Slivovice zrála 5 let v dubových sudech. Slivovice.
Tato slivovice je vyráběna třístupňovou destilací z dobře vyzrálých švestek s jemnou chutí po mandlích.
Slivovice patří k nejoblíbenějším ovocným destilátům nejen u nás v České republice, ale například také na Balkáně, Slovensku či v Polsku. Její název se může lišit jak na základě lokality, tak použitého ovoce, nejčastěji se však setkáme s pálenkami ze švestek, blum či trnek.
Při nákupu slivovice je třeba mít na paměti její kvalitu - nekvalitní či ošizená slivovice zkrátka nikdy nebude mít takovou čistotu, vůni a chuť, jako poctivá slivovice s čistým složením. Obsahovat by měla pouze dvě ingredience, a to samotný ovocný destilát a vodu, kterou je ředěna na požadovanou sílu. Obloukem se vyhněte tzv. řezaným slivovicím s obsahem líhu - obvykle je jasným znamením, že byla slivovice naředěna destilátem z obilí či nějakého levnějšího ovoce.
Zatímco při výběru slivovice v regálech obchodu je právě složení tím nejzásadnějším ukazatelem, kvalitu si můžeme dále ověřit i po otevření láhve. Skutečným znalců však může být nápovědou například tzv. řetízkování, tedy způsob, jakým destilát stéká po sklenici, či test pomocí promnutí slivovice mezi prsty - opravdoví odborníci dokáží na základě drhnutí určit obsah ovoce a mnoho dalších parametrů.
Pokud vám promnutí slivovice mezi prsty pranic neprozradilo, nezoufejte. Neméně zásadním kritériem, na jehož základě se můžete orientovat při výběru kvalitní slivovice, je obsah alkoholu. Zatímco domácí slivovice mívají obvykle kolem padesáti procent alkoholu, v prodejnách s alkoholem či supermarketech nejčastěji narazíte na o něco slabší slivovice, které mívají čtyřiceti procent alkoholu. Příliš vhodný není ani nadměrný obsah alkoholu (nad šedesát procent), který oslabuje celkovou chuť destilátu.
Obecně se tak dá říci, že kvalitní slivovice by měla mít mezi čtyřiceti pěti a padesáti pěti procenty alkoholu.
Hrdí Moravané a Valaši budou možná trochu protestovat, avšak Morava bohužel není místem, kde se slivovice poprvé objevila. Jejím rodištěm je Balkánský poloostrov, odkud také pocházejí první zmínky o tomto destilátu, a to už ze čtrnáctého století. Rakije, jak se balkánská verze nazývá, má však k naší klasické moravské slivovici poměrně daleko. Na první pohled se odlišuje především svou zlatavou barvou (u nás typickou pro zralé slivovice stařené v dubových sudech). Druhým zásadním je kvašení bez pecek, které se v u nás v kvasu zpravidla ponechávají pro trpčí, lehce mandlovou chuť.
Spojitost s naší slivovicí je však poměrně zřejmá - byli to totiž právě Balkánci, kdo osidloval oblast Moravy. V oblasti Vizovic se první zmínky o slivovici datují do sedmnáctého století, kdy zde vznikla první oficiální palírna. Není však samozřejmě vyloučeno (naopak je to velice pravděpodobné), že k pálení slivovice docházelo v domácích podmínkách už mnohem dříve.
Tradice pálení a pití slivovice se na Moravě, respektive Valašsku, udrželo dodnes. Nejčastěji se s domácím pálením setkáme s v oblasti zmiňovaných Vizovic, ale například také na Slovácku, Brňácku, Horácku a v okolí Luhačovického zálesí.
Vzhledem k obrovské popularitě, které se u nás slivovice těší, asi nikoho nepřekvapí, že už dávno nemusíme spoléhat pouze na sousedovu domácí úrodu a štědrost. Na tuzemském trhu funguje totiž hned několik tradičních výrobců slivovice, v jejichž sortimentu najdeme navzdory průmyslové výrobě skutečně kvalitní destiláty.
Asi nejznámějším českým výrobcem je Žufánek, rodinná společnost s poměrně krátkou historií - vznikla teprve na přelomu milénia, v září 2000. Navzdory nedlouhé tradici však patří k nejoblíbenějším značkám slivovice u nás, o čemž svědčí i opravdu rozsáhlý sortiment či zakázková výroba.
Mnohem starším výrobcem je pak značka Rudolf Jelínek, jejíž počátky se datují k počátku šestnáctého století - první písemné zmínky o palírně pocházejí z roku 1585. Do rukou jmenovců palírny, tedy rodiny Jelínků, se však dostala až o poznání později, v roce 1882. Své celé jméno, Rudolf Jelínek, získala společnost v roce 1926, tedy před téměř sto lety. Palírna, která se mimo jiné specializuje také na košer destiláty, úspěšně přestála komunistický režim i opětovnou privatizaci a v posledních letech zahájila expanzi do celého světa.
Další tradičním výrobcem, který se může pochlubit více než stoletou tradicí, je například také Baron Hildprandt sídlící u zámku Blatná. Za zmínku však stojí například také rodinné pálenice Zubří, Kleiner či Fleret.
Jak napovídá název, švestkovice je pálenka vyráběná ze švestek, tedy ne ze slív jako slivovice. V praxi se mnohdy jedná prakticky o synonyma, která jsou mnohdy volně zaměňována.
Pokud nepatříte mezi odborníka na slovo vzatého, rozdíl mezi švestkou a slívou zkrátka nejspíš nepoznáte. Ovoce se liší primárně tvarem a sladkostí - zatímco švestky mají typický podlouhlý tvar, tuhou dužinu a sladkou, aromatickou chuť, slívy mají plody kulatého tvaru s kyselejší dužinou. Právě tyto vlastnosti se mohou promítnout do chuti a vůně výsledné pálenky.
Při výběru kvalitní švestkovice platí podobná pravidla jako u jakékoliv jiné ovocné pálenky. Mělo by se jednat o čistý destilát ředěný vodou, tedy bez obsahu lihu, umělých aromat a dochucovadel. Při ochutnání by neměl být cítit aceton (tzv. úkap) ani nakyslá pachuť (dokap). Vůně by naopak měla být cítit po švestkách, případně také náznakem pecek.