Svach Slivovice s šípkem 0,7l 43%
459,00 KčObjevte novou chuť unikátní pálenky. Svach Slivovice s šípkem 43% vznikla macerací vyzrálých šípků ve slivovici Svach. Ochutnejte ovocnou bombu.
Slivovice se vyrábí ze švestek, které se naloží do zákvasu. Ten zraje 6 týdnů v sudu a poté se kvas pálí v pálenici. Destiluje se dvakrát a následně ředí, až na výsledných 50% alkoholu. Poté se nechává dozrát po několik měsíců nebo i let. Vyrábí se také zlatá slivovice, která zraje v dubových sudech po koňaku.
Slivovice se pije především v hojném množství obzvláště na Moravě. Pije se v malých panácích a musíte ji vypít rychle. Neusrkává se, je třeba ji takzvaně kopnout. Nejlepší je na zahřátí v zimě nebo se dává i do čaje. Měla by mít pokojovou teplotu.
Zobrazen 49. – 58. z 58 výsledků
Objevte novou chuť unikátní pálenky. Svach Slivovice s šípkem 43% vznikla macerací vyzrálých šípků ve slivovici Svach. Ochutnejte ovocnou bombu.
Užívejte si prvotřídní slivovici. ⏳ Svach Slivovice zlatá 43% zrála v dubových soudcích a získala jemnou chuť, kde hlavní housle hrají švestky. Na zdraví a na radost.
Hill’s Valašská Slivovice je jemný destilát vyráběný z ručně sbíraných švestek, rostoucích na Valašsku. Švestky a Valašsko patří odjakživa…
Co si vybavíte, když se řekne Vizovice? Slivovice! A to slivovice od Rudolfa Jelínka.
Ulovte si svou zlatou slivovici, které se vyrobilo jen 5 004 lahví. ⭐ Vizovická Slivovice 2019 0,7l 50% je jemná pálenka, která zrála na sušených švestkách.
Ulovte si svou ročníkovou slivovici, které se vyrobilo jen 5 019 lahví. ⭐ Vizovická Slivovice 2019 0,7l 50% je jemná pálenka, kterou si oblíbíte
Slivovice patří k nejoblíbenějším ovocným destilátům nejen u nás v České republice, ale například také na Balkáně, Slovensku či v Polsku. Její název se může lišit jak na základě lokality, tak použitého ovoce, nejčastěji se však setkáme s pálenkami ze švestek, blum či trnek.
Při nákupu slivovice je třeba mít na paměti její kvalitu - nekvalitní či ošizená slivovice zkrátka nikdy nebude mít takovou čistotu, vůni a chuť, jako poctivá slivovice s čistým složením. Obsahovat by měla pouze dvě ingredience, a to samotný ovocný destilát a vodu, kterou je ředěna na požadovanou sílu. Obloukem se vyhněte tzv. řezaným slivovicím s obsahem líhu - obvykle je jasným znamením, že byla slivovice naředěna destilátem z obilí či nějakého levnějšího ovoce.
Zatímco při výběru slivovice v regálech obchodu je právě složení tím nejzásadnějším ukazatelem, kvalitu si můžeme dále ověřit i po otevření láhve. Skutečným znalců však může být nápovědou například tzv. řetízkování, tedy způsob, jakým destilát stéká po sklenici, či test pomocí promnutí slivovice mezi prsty - opravdoví odborníci dokáží na základě drhnutí určit obsah ovoce a mnoho dalších parametrů.
Pokud vám promnutí slivovice mezi prsty pranic neprozradilo, nezoufejte. Neméně zásadním kritériem, na jehož základě se můžete orientovat při výběru kvalitní slivovice, je obsah alkoholu. Zatímco domácí slivovice mívají obvykle kolem padesáti procent alkoholu, v prodejnách s alkoholem či supermarketech nejčastěji narazíte na o něco slabší slivovice, které mívají čtyřiceti procent alkoholu. Příliš vhodný není ani nadměrný obsah alkoholu (nad šedesát procent), který oslabuje celkovou chuť destilátu.
Obecně se tak dá říci, že kvalitní slivovice by měla mít mezi čtyřiceti pěti a padesáti pěti procenty alkoholu.
Hrdí Moravané a Valaši budou možná trochu protestovat, avšak Morava bohužel není místem, kde se slivovice poprvé objevila. Jejím rodištěm je Balkánský poloostrov, odkud také pocházejí první zmínky o tomto destilátu, a to už ze čtrnáctého století. Rakije, jak se balkánská verze nazývá, má však k naší klasické moravské slivovici poměrně daleko. Na první pohled se odlišuje především svou zlatavou barvou (u nás typickou pro zralé slivovice stařené v dubových sudech). Druhým zásadním je kvašení bez pecek, které se v u nás v kvasu zpravidla ponechávají pro trpčí, lehce mandlovou chuť.
Spojitost s naší slivovicí je však poměrně zřejmá - byli to totiž právě Balkánci, kdo osidloval oblast Moravy. V oblasti Vizovic se první zmínky o slivovici datují do sedmnáctého století, kdy zde vznikla první oficiální palírna. Není však samozřejmě vyloučeno (naopak je to velice pravděpodobné), že k pálení slivovice docházelo v domácích podmínkách už mnohem dříve.
Tradice pálení a pití slivovice se na Moravě, respektive Valašsku, udrželo dodnes. Nejčastěji se s domácím pálením setkáme s v oblasti zmiňovaných Vizovic, ale například také na Slovácku, Brňácku, Horácku a v okolí Luhačovického zálesí.
Vzhledem k obrovské popularitě, které se u nás slivovice těší, asi nikoho nepřekvapí, že už dávno nemusíme spoléhat pouze na sousedovu domácí úrodu a štědrost. Na tuzemském trhu funguje totiž hned několik tradičních výrobců slivovice, v jejichž sortimentu najdeme navzdory průmyslové výrobě skutečně kvalitní destiláty.
Asi nejznámějším českým výrobcem je Žufánek, rodinná společnost s poměrně krátkou historií - vznikla teprve na přelomu milénia, v září 2000. Navzdory nedlouhé tradici však patří k nejoblíbenějším značkám slivovice u nás, o čemž svědčí i opravdu rozsáhlý sortiment či zakázková výroba.
Mnohem starším výrobcem je pak značka Rudolf Jelínek, jejíž počátky se datují k počátku šestnáctého století - první písemné zmínky o palírně pocházejí z roku 1585. Do rukou jmenovců palírny, tedy rodiny Jelínků, se však dostala až o poznání později, v roce 1882. Své celé jméno, Rudolf Jelínek, získala společnost v roce 1926, tedy před téměř sto lety. Palírna, která se mimo jiné specializuje také na košer destiláty, úspěšně přestála komunistický režim i opětovnou privatizaci a v posledních letech zahájila expanzi do celého světa.
Další tradičním výrobcem, který se může pochlubit více než stoletou tradicí, je například také Baron Hildprandt sídlící u zámku Blatná. Za zmínku však stojí například také rodinné pálenice Zubří, Kleiner či Fleret.
Jak napovídá název, švestkovice je pálenka vyráběná ze švestek, tedy ne ze slív jako slivovice. V praxi se mnohdy jedná prakticky o synonyma, která jsou mnohdy volně zaměňována.
Pokud nepatříte mezi odborníka na slovo vzatého, rozdíl mezi švestkou a slívou zkrátka nejspíš nepoznáte. Ovoce se liší primárně tvarem a sladkostí - zatímco švestky mají typický podlouhlý tvar, tuhou dužinu a sladkou, aromatickou chuť, slívy mají plody kulatého tvaru s kyselejší dužinou. Právě tyto vlastnosti se mohou promítnout do chuti a vůně výsledné pálenky.
Při výběru kvalitní švestkovice platí podobná pravidla jako u jakékoliv jiné ovocné pálenky. Mělo by se jednat o čistý destilát ředěný vodou, tedy bez obsahu lihu, umělých aromat a dochucovadel. Při ochutnání by neměl být cítit aceton (tzv. úkap) ani nakyslá pachuť (dokap). Vůně by naopak měla být cítit po švestkách, případně také náznakem pecek.